Protože mi pravá noha přece jen začala lehce natékat a štípance vypadaly čím dál hůř, zastavil jsem se cestou na večeři na recepci a požádal o lékaře. Než jsme stihli sníst rýži (nic jiného jsme neriskovali), dostavila se příjemná tanzanská lékařka. Bohužel jí bylo hrozně špatně rozumět a ani ona moc dobře nerozuměla.
Naštěstí si věděla rady. Prohlédla nás oba, u Majdy neshledala nic mimořádného. Mně oznámila, že mám alergickou reakci na mouchu tse-tse a předepsala mi dvě mastičky, jeden prášek na zmírnění reakce a jedny antibiotika. To mi dost srazilo náladu: proč ze všech věcí na světě mám mít alergii zrovna na mouchu tse-tse, tedy přeneseně alergii na Afriku?
V první chvíli už jsem si říkal, že jsem kvůli tomu asi v Africe naposled. Teď už přemýšlím, jak to obejít: dlouhé kalhoty a vysoké boty? V Serengeti proč ne, dá se to vydržet. v tarangire si to moc neumím představit, ale budiž. Opravdu účinný repelent proti tse-tse? Může být, ten, co mám, objektivně nefunguje, poctivě jsem se stříkal.
Jezdit někam, kde tse-tse nejsou? Zjistím. Snad Namibie, snad jiná lokalita by mohla zafungovat.
Tak teď pilně zobu a mažu, k tomu navíc se láduju práškem proti průjmu a piju smektu (humus!) a směs iontů na zavodnění (humus na druhou!!).
Žádné komentáře:
Okomentovat